Samočisticí textilie, lepidlo místo svářečky. Kde potkáme nanotechnologie v budoucnosti?

26. 07. 2016 20:01:05
Motorem digitální revoluce jsou pokročilé materiálové technologie. Miniaturizace sestoupila na úroveň molekul a atomů. 3D tisk umožňují nanokompozitní materiály. A jsou další oblasti, kde se nanotechnologie budou brzy uplatňovat.

Očekávané hlavní oblasti rozvoje nanotechnologií v blízké budoucnosti můžeme rozdělit do pěti skupin a tu poslední z nich dejme do závorky jako symbol, že naprosto překračuje naši dosavadní zkušenost:

PERVAZIVNÍ NANOSENZORIKA

CHYTRÉ MATERIÁLY

DECENTRALIZOVANÁ ENERGETIKA

BIG DATA

(NESMRTELNOST A SINGULARITA)

Pervazivní nanosenzorika - obaly potravin vám řeknou, že se objevily známky kažení

Slovo pervazivní naznačuje, že senzory detekující nejrůznější fyzikální a chemické parametry budou ve světě žijícím v digitální síti úplně všude. Neviditelnými čidly si budou autonomní stroje s umělou inteligencí ohmatávat svoje okolí, ať už to budou auta bez řidiče, vojenské helikoptéry bez pilota nebo robosekuriťák v supermarketu. Můžeme si být jisti, že daleko předčí možnosti smyslů člověka. Nanosenzory v konstrukci staveb budou sledovat namáhání materiálu a kritické hodnoty vlivu prostředí. Nanosenzory v obalu potravin budou zákazníka nebo třeba naši inteligentní ledničku informovat, že se objevily první známky kažení. Velkou oblastí využití nanosenzorů jsou ale tzv. wearables, což by se dalo neobratně česky přeložit jako miniaturizovaná nositelná elektronika. Můžeme si představit chytré hodinky nebo náramky, ale zdá se, že ohebnou neviditelnou elektronikou a nanosenzory bude v blízké budoucnosti přímo protkané celé oblečení, které bude monitorovat naše zdraví i náladu. Pro ilustraci dva příklady publikované v první polovině letošního roku: senzory, které analyzují lidský pot a tak mohou diagnostikovat řadu nemocí; grafenová náplast, která monitoruje glukózu v krvi a automaticky injektuje lék, když je třeba.

Umělá inteligence bude mít nepřetržitě aktualizované informace o našem stavu a bude na to reagovat. On-line AI lékař nás bude včas varovat, aplikovat lék na dálku nebo pošle rovnou autonomní sanitku. AI ukrytá v eshopech, facebooku nebo googlu bude vždycky vědět, co nám momentálně podle našeho emocionálního rozpoložení má nebo naopak nemá nabízet.

Neviditelné senzory v kombinaci se smartphony se také velmi pravděpodobně změní na flexibilní mobilní laboratoře. Firma Oxford Nanopore Technologies letos představila přenosnou čtečku DNA, na kongresu MWC 2016 v Barceloně věnovanému mobilním technologiím byla předvedena technologie na bázi grafenu a kvantových teček, která udělá ze smartphonu monitor EKG.

Chytré materiály - superpevné metalické nanolepidlo, které nahradí svařování

Chytrým materiálem může být nanovlákenná bariéra v protiroztočových lůžkovinách pro alergiky, samočisticí nátěr na fasádu s nanočásticemi TiO2 ale i superpevné a ultralehké křídlo letadla z grafenu. Velmi zjednodušeně řečeno chytrý materiál umí prostě vedle základního účelu použití díky nanotechnologiím ještě něco navíc. Například bostonský startup MesoGlue v lednu 2016 představil superpevné metalické nanolepidlo, které nahradí svařování a pájení kovových dílů. Na australské univerzitě RMIT vědci naopak pracují na samočisticí textilii, vyčistí se sama pouze pomocí světla a katalytické reakce nanostruktur. Nový nanokompozitní materiál vědců na Rice University se sám opraví a zůstane přitom pevný jako dřív. Vědci v Londýně nechali zmizet předmět pokrytý nanokompozitním materiálem. Nezačíná vám to připomínat sci-fi nabo Harryho Pottera?

Samostatnou kapitolou jsou nanotechnologické materiály ve spojení se 3D tiskem. Budoucí elektronika založená na grafenu se bude přímo tisknout na libovolné 3D tvary grafenovým inkoustem. Nemusí být tak daleko doba, kdy si třeba nový smartphone jednoduše doma vytiskneme. 3D tiskem to ale nekončí, na Northwestern University v Illinois ve Spojených státech běží projekt 4D tisku v nanoměřítku. Tím čtvrtým rozměrem je čas a vytisknuté objekty jsou schopné se v průběhu své životnosti postupně transformovat do jiných tvarů k plnění dalších funkcí.

Decentralizovaná energetika - tričko bude dobíjet smartphone

Průmyslové revoluce se projevují současnou změnou ve třech klíčových technologiích: přenosu informace, dopravě a energetice. Nástup nového ekonomického paradigmatu sdílení, na jehož prahu dnes stojíme a nálepkujeme ho Druhý věk strojů, Třetí popř. Čtvrtá průmyslová revoluce nebo Průmysl 4.0, se dá v tomto smyslu popsat novou digitální komunikační technologií internetu, autonomní dopravou a decentralizací energetiky založené na obnovitelných zdrojích. Nanotechnologie v následujících letech významně přispějí ke zvýšení účinnosti výroby energie z těchto zdrojů a k vyřešení levného způsobu akumulace.

Energie bude všude a prakticky zadarmo. Zatím jsme zvyklí na střešní fotovoltaické panely, zastánci tzv. jádra argumentují závislostí na slunečném počasí. Jenže například chytrá okna s nanostrukturou vyrobí elektřinu i pod mrakem. Na Ocean University v Číně vyvíjejí fotovoltaické panely s grafenovou vrstvou, která umožní vyrábět elektřinu i z kapek vody za deště.

Decentralizované levné skladování energie může mít nejrůznější podoby. Od vláken bundy, co se změní v superkondenzátor a dobijeme si mobil nebo tablet, až po český vynález 3D baterie, která by měla srazit současné ceny baterií na třetinu. Energii ale nemusí vyrábět jen slunce nebo déšť, vědci v Jižní Koreji vyvinuli nositelnou textilii, která generuje elektřinu pouhým ohýbáním a skládáním, tričko může tedy dobíjet wearable je tím, jak se jeho majitel bude pohybovat.

Big data - knihovna Kongresu USA se vejde do krychličky 0,1 milimetru

Všechno souvisí se vším. Umělá inteligence potřebuje ke svému dokonalému fungování trvalý přístup k obrovskému množství informací, ať už to budou údaje sbírané pervazivní senzorikou nebo znalosti ve světových knihovnách a výzkumných centrech. Velká data musejí být někde uložená, a tím jak jejich velikost exponenciálně roste, roste i potřeba ukládat jich co nejvíce v co nejmenším fyzickém prostoru.

Do hry vstupují nanotechnologie. V dubnu 2016 byla publikovaná zpráva, že se týmu vědců z Washington University a Microsoftu poprvé podařilo uložit binární kód do syntetické DNA. Data, která by dnes zaplnila paměť velikosti supermarketu, by se tak vešla do velikosti kostky cukru. V červenci 2016 se objevila na serveru BBC informace, že vědci v Holandsku vytvořili novou přepisovatelnou paměť, kde se informace ukládá už do jednotlivých atomů. Celá knihovna Kongresu USA se prý teď vejde do krychličky o straně 0,1 milimetru.

Dalším důležitým aspektem práce s velkými digitálními daty je zajištění, aby nedošlo k jejich nenávratné ztrátě. Na Univerzitě v Southamptonu se nedávno podařilo uložit data na speciálních 5D discích 360 TB z nanostrukturovaného skla, které vydrží prakticky věčně. Jako jeden z prvních dokumentů na miniaturní disk už například vypálili Velkou listinu práv a svobod.

(Nesmrtelnost a singularita)

Poslední oblast, ve které se významně prosadí nanotechnologie je oprava lidského těla a ve finále i přímé propojení člověka se strojem. Všechno směřuje k tomu, že se naplní vize špičkového technologa Googlu a futurologa Raye Kurzweila. Před více jak deseti lety vyšla jeho kniha “Singularita je blízko”, jedná se o bod zlomu v historii lidstva, kdy inteligence strojů předežene člověka a dojde k trvalému propojení umělé inteligence s lidskými mozky. Ray Kurzweil tomu říká hybridní mysl.

Hra Pokémon GO letos odstartovala na globální úrovni rozšířenou realitu, ale musíme se připravit na to, že časem zcela zmizí hranice mezi fyzickým a virtuálním světem počítačových simulací.

V lednu 2016 vědci z několika zemí otestovali bezpečný grafenový interface s neurony. Paralelně s tím se pracuje na kvantovém internetu. Některé atomy si totiž dokážou uchovat kvantovou informaci a elektroniku by mohla nahradit tzv. spinotronika. Definici nehledejte, kvantový svět je těžko pochopitelný a řídí se úplně jinými pravidly, než jsme zvyklí. Zjednodušeně to však znamená, že v takovém internetu už nebude tématem rychlost přenosu informace, ta bude v momentě svého vzniku přítomná okamžitě všude. Tak jako neustále cítíme všechny části svého těla, bude hybridní mysl vnímat neustále celou síť.

Možná se tam jednou lidská mysl přestěhuje zcela k umělé inteligenci a nebude potřebovat biologické tělo. Jenže zatím to tak není a my fyzicky stárneme a ohrožují nás různé nemoci. Nanomedicína proto sleduje dva směry výzkumu, jedním je cílená doprava léků a údržba orgánů, druhým je pak kompletní výroba náhradních částí lidského těla. Už existují technologie jemného skeletu z nanovláken potřebného tvaru, kolem kterého kmenové buňky v laboratorních podmínkách dotvoří lidský orgán. Nanotechnologové vám tak dokážou vyrobit třeba náhradní ucho, navíc bude z vašich kmenových buněk, takže ho tělo bez problému přijme. Jiná varianta, která se také před nedávnem objevila, je kombinace předešlého s tiskem výchozího tvaru orgánu přímo na 3D tiskárně. Jako třetí možnost se pak jeví vylepšení člověka kompletně syntetickým materiálem. Olivio Labs oznámili, že vyvinuli nový polymer, který replikuje mladou lidskou kůži. Materiál na bázi grafenu vytvořený vědci Monash University v Melbourne je citlivější než lidská kůže a může být použitý pro roboty i na náhradní ruce člověka.

Někdy ale postačí jen stávající orgán opravit. Ve Švýcarsku staví z nanočástic dálkově ovládané lékařské mikroboty opraváře. Už mají první funkční prototyp. Explodující nanobubliny dokážou zničit buňky rakoviny. Na Vanderbilt University zase vyvinuli čip s nanofiltrem, který v umělé ledvině nahradí dialýzu. To je jen několik příkladů neuvěřitelných možností nanotechnologií v lékařství.

Čeká nás tedy věčné mládí, energie zadarmo, samočisticí oblek a mysl propojená s umělou inteligencí? Vítejte na prahu nanorevoluce.

Nano je měřítko neviditelného rozměru

Rozdíl mezi jedním nanometrem a metrem je jako rozdíl velikosti tenisáku a zeměkoule nebo mravence a fotbalového hřiště. Těžko si asi představíme, že nanovlákno je tisíckrát tenčí než lidský vlas. Nanotechnologie manipulují s hmotou v těchto velmi malých a lidskému oku ukrytých dimenzích a vytvářejí nové vlastnosti materiálů, které nejdou fyzikálně v makrosvětě vytvořit. Objem světového trhu nanotechnologických produktů neustále roste a v roce 2020 se odhaduje na 3 bilióny USD.

Autor: Jiří Kůs | úterý 26.7.2016 20:01 | karma článku: 20.26 | přečteno: 3891x

Další články blogera

Jiří Kůs

Můj nanotechnologický manifest

3. května 2018 jsme organizovali v Evropském parlamentu s Pavlem Teličkou Nanoden. Měl jsem si připravit krátkou keynote. Když jsem to psal, uvědomil jsem si, že je to vlastně můj nanotechnologický manifest.

9.5.2018 v 0:29 | Karma článku: 7.31 | Přečteno: 293 | Diskuse

Jiří Kůs

Potenciál nanomateriálů ve stavebnictví

Nanotechnologie jsou svou podstatou interdisciplinární, lze je využít ve všech odvětvích od medicíny, přes textilní průmysl, enviromentální aplikace, elektroniku až po energetiku. I v tak konzervativním oboru, jako je stavebnictví

2.5.2018 v 10:09 | Karma článku: 14.15 | Přečteno: 436 | Diskuse

Jiří Kůs

Proč by měl být 10. září Národní nanotechnologický den ČR

Hledáme jako Asociace nanotechnologického průmyslu podporu při podání návrhu zákona vyhlásit 10. září jako významný den: Národní nanotechnologický den ČR. Logika je v datu, jeden nanometr je 10 na -9 metru, tedy 10.9.

9.2.2017 v 7:08 | Karma článku: 7.39 | Přečteno: 280 | Diskuse

Jiří Kůs

Dny tradičních vyšších profesí jsou sečteny, přichází post-profesní společnost

Úsměvné iniciativy typu Práce 4.0 by měly volit přiléhavější název, například Práce 0. Nastupující technologická revoluce vezme člověku v jejich tradiční podobě i vyšší profese, včetně lékařů, právníků, architektů nebo učitelů.

22.1.2017 v 22:08 | Karma článku: 19.57 | Přečteno: 2124 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Lenka Hoffmannová

Pokračování mého včerejšího blogu

Včera jsem napsala blog o praktikách Hello bank, abych případné další oběti varovala před tím, aby se s touto "bankou" byť jen prstíčkem zapletli. Zde je pokračování o tom, co se od včera odehrálo. Hello bank ze mě dál dělá blbce.

7.12.2018 v 12:48 | Karma článku: 17.59 | Přečteno: 599 | Diskuse

Luboš Smrčka

Brexit v zajetí teorie chaosu a neviditelné ruky trhu

Před pár dny či spíše desítkami hodin byla zveřejněna výzkumná zpráva jedné české banky. Podle té zprávy Brexit hrozí pro Českou republiku ztrátou 55 miliardy nevytvořeného HDP a 40 tisíc pracovních míst. To vyděsí.

7.12.2018 v 10:51 | Karma článku: 13.58 | Přečteno: 297 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Kdybys ses neučil tak dobře, nemusels bejt nezaměstnanej

Jako by to byly dva světy. Na jedné straně v novinách, televizi, na konferencích zaměstnavatelů, znějí jen a jen nářky na to, jak moc zoufale chybí lidé. Nedostává se pracovní síly.

7.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 47.84 | Přečteno: 13286 | Diskuse

Jiří Chvojka

Zaměstnání snů má jméno: finanční arbitr České republiky

Kdo má vlastně dnes zaměstnání snů? Výplata nadprůměrná, odměny velké, odpovědnost žádná, schopnosti nejsou zjevně potřeba. Zeptejte se u finančního arbitra!

6.12.2018 v 8:06 | Karma článku: 19.65 | Přečteno: 815 | Diskuse

Lenka Hoffmannová

Hello bank, která myslí na (to, jak co nejvíc oškubat) lidi

V květnu jsem si koupila fotoaparát, a protože byl o 5 tisíc dražší než můj denní výběr na kartě a nechtělo se mi do banky jej zvýšit, vzala jsem si v obchodě půjčku na JEDNU platbu v hodnotě cca 5000 Kč. Splátka proběhla včas.

6.12.2018 v 8:06 | Karma článku: 28.08 | Přečteno: 1183 | Diskuse
Počet článků 16 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1212

Vystudoval jsem původně průmyslovou energetiku a později i sociologii a psychologii. Jsem v současnosti předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, iniciátor projektu Česko je nano a spoluzakladatel nanoSPACE. Vedle nových technologií je mou další oblastí zájmu klinická psychologie.

www.jirikus.cz 

 

Najdete na iDNES.cz