Nanoboti v mozku budou dostupní pro každého

14. 03. 2016 8:00:00
Považujeme technologický rozvoj na počátku 21. století za důsledek zmenšování a zlevňování elektronických obvodů. Nabízí se úvaha, že to musí někdy skončit.

Svět se propojil do digitální sítě, počítače se zmenšily do mobilního telefonu, kapacita mikročipů roste exponenciálně podle Moorova zákona. V současnosti se pracuje na kvantových počítačích, vědci používají doslova základní částice hmoty ke konstrukci výpočetních obvodů. Objevují se dokonce zprávy o náhradě elektroniky spinotronikou, kde jednotku informace ponese spin elektronu. Jenže hmota nejde přece dělit do nekonečna. Zastaví se tedy brzy exponenciála technologického pokroku, když už nebude možné dál miniaturizovat?

Umělá inteligence na cloudu

Opak je pravdou. V současnosti nejde jen o internet a výkonnou výpočetní techniku, vynořil se fenomén velkých dat neboli Big Data a umělé inteligence, která s nimi dokáže pracovat. Velká data data jsou přitom obrovské soubory informací všeho druhu produkované nejen lidmi u počítače, ale také rostoucím počtem různých senzorů na různých zařízeních a místech připojených na internet. V roce 2010 se během dvou dnů generovalo víc informací než od úsvitu civilizace do roku 2003. Do roku 2020 to bude otázka hodin. Vlastně už slábne význam i tak neuvěřitelně vysokého výkonu našich počítačů, telefonů a tabletů. Technologický růst se přesouvá do sofistikovaných algoritmů a programů, které přestávají sídlit u jednotlivých uživatelů, ale přesouvají se na cloudy, tedy na sdílená, obrovská digitální úložiště. Také se přiblížil okamžik, kdy umělá inteligence bezpečně rozpozná emoce člověka a bude je sama umět vyjádřit. Exponenciální rozvoj technologií pokračuje a odhodil okovy hmoty.

Ray Kurzweil:  Počítače překonají lidskou inteligenci, až budou mít emoce a smysl pro humor.Ray Kurzweil: Počítače překonají lidskou inteligenci, až budou mít emoce a smysl pro humor. (i2.cdn.turner.com)

Nanoboti v mozku pro každého

Futurolog, vynálezce a technolog Googlu Ray Kurzweil předpovídá, že umělou inteligencí na cloudu, senzory a velkými daty to zdaleka nekončí. Je blízko doba, kdy nás nanoboti o velikosti buněk vpravení do mozku propojí s globálním internetem. Vznikne prý cosi jako hybridní mysl. Zdá se Vám to přehnané? Jenže asi není. Například koncem ledna letošního roku vědci otestovali bezpečný grafenový interface s neurony. Jsme na prahu věku kyborgů? Propojí se mozky lidí s umělou inteligencí?

Grafen: interface neuronuGrafen: interface neuronu (images.sciencedaily.com)

Ray Kurzweil se domnívá, že po připojení našich mozků přes interface do globální sítě si budeme také stahovat znalosti a dovednosti. A nebude to jen pro bohaté, podobně jako v současnosti mobilní telefony bude tato technologie dostupná prakticky pro každého. Když to domyslíme do všech důsledků, vytvoří náš mozek propojením s internetem zároveň další tělesné počitky. Tak jako dnes třeba vnímáme hudbu nebo prožíváme chuť dobrého jídla, budeme život na síti doslova cítit v těle. Děsí vás a bojíte se, že se vám někdo pak bude moci nabourat do mozku. Raye Kurzweila to nechává v klidu, prý šifrování dat bude vždycky o krok napřed před dešifrováním.

https://www.ted.com/talks/ray_kurzweil_get_ready_for_hybrid_thinking

Některé klíčové technologie ještě nebyly vynalezeny

V roce 1949 předpověděl prestižní časopis Popular Mechanics, že v budoucnosti nebudou počítače už možná vážit víc než 1,5 tuny. Trochu se spletli a nám to dnes připadá jako dobrý vtip, jenže ve své době ještě neznali technologie, které odstartovaly o dvacet let později exponenciálu miniaturizace elektroniky Gordona Moora. Je třeba si proto uvědomit, že některé klíčové technologie, které změní život lidí v příštích dvaceti letech našeho století, ještě vůbec nebyly vynalezeny. V laboratořích nanotechnologů se už teď objevují takové věci, jejichž důsledky je těžké domyslet. Například objev substance, co zásobuje energií buňky v těle, a mohla by napájet i příští generaci superpočítačů. Přijdou živé biologické superpočítače bez potřeby zásuvky nebo baterie? Nebo třeba nedávno byla vytvořena technologie, která rozpozná molekulu DNA, a bude na to stačit jen mobil a chytré udělátko s čipem. Nepřipadáte si jak ve Startreku?

Building living, breathing supercomputers: Discovery opens doors to creation of biological supercomputers that are about the size of a book

Jsme na prahu úplně jiného světa, na který se nemůžeme nijak připravit. Výhodu v něm bezpochyby bude mít kreativní člověk otevřené mysli. Dojde k zásadní změně způsobu vnímání reality a možná i kategorií identity a existence. Ray Kurzweil se v předvídání budoucnosti zatím nikdy moc nemýlil.

Autor: Jiří Kůs | pondělí 14.3.2016 8:00 | karma článku: 12.09 | přečteno: 600x

Další články blogera

Jiří Kůs

Můj nanotechnologický manifest

3. května 2018 jsme organizovali v Evropském parlamentu s Pavlem Teličkou Nanoden. Měl jsem si připravit krátkou keynote. Když jsem to psal, uvědomil jsem si, že je to vlastně můj nanotechnologický manifest.

9.5.2018 v 0:29 | Karma článku: 7.31 | Přečteno: 293 | Diskuse

Jiří Kůs

Potenciál nanomateriálů ve stavebnictví

Nanotechnologie jsou svou podstatou interdisciplinární, lze je využít ve všech odvětvích od medicíny, přes textilní průmysl, enviromentální aplikace, elektroniku až po energetiku. I v tak konzervativním oboru, jako je stavebnictví

2.5.2018 v 10:09 | Karma článku: 14.15 | Přečteno: 436 | Diskuse

Jiří Kůs

Proč by měl být 10. září Národní nanotechnologický den ČR

Hledáme jako Asociace nanotechnologického průmyslu podporu při podání návrhu zákona vyhlásit 10. září jako významný den: Národní nanotechnologický den ČR. Logika je v datu, jeden nanometr je 10 na -9 metru, tedy 10.9.

9.2.2017 v 7:08 | Karma článku: 7.39 | Přečteno: 280 | Diskuse

Jiří Kůs

Dny tradičních vyšších profesí jsou sečteny, přichází post-profesní společnost

Úsměvné iniciativy typu Práce 4.0 by měly volit přiléhavější název, například Práce 0. Nastupující technologická revoluce vezme člověku v jejich tradiční podobě i vyšší profese, včetně lékařů, právníků, architektů nebo učitelů.

22.1.2017 v 22:08 | Karma článku: 19.57 | Přečteno: 2124 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Řeháček

Matykání: regrese a korelace - to se nasmějeme

To takhle stojí devět čtverců před barem a jeden povídá: "Chlapi, opakujte po mně - stanu se menším a ještě menším, až budu nejmenším na celém světě". Kolem prochází kružítko a chvíli na ně kouká. "Zase nacvičujete regresi, co?"

9.12.2018 v 9:09 | Karma článku: 12.32 | Přečteno: 363 | Diskuse

Jan Mestan

Kolik ropy světu zbývá? Podle červnové zprávy BP 'mejdan' ještě pár dekád potrvá

Země je kulatá a její rozměry jsou konečné. Z dané skutečnosti plyne, že i zásoby surovin jsou omezené či konečné. Určité druhy surovin, jako třeba zvláště levnou ropu, nelze po jejich spálení zase levně obnovit či vytěžit.

8.12.2018 v 11:18 | Karma článku: 19.53 | Přečteno: 654 | Diskuse

Karel Tejkal

Parodie na (kreacionistickou) parodii

Někteří kreacionisté mají dosud problém s heliocentrismem, protože dle bible by Země (navzdory zkorumpované evoluční astronomii) přece jen měla být nehybným středem vesmíru. Vzácně se však shodnou, že Země už není placka.

7.12.2018 v 21:03 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 317 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč má voda modrou barvu?

Jakou barvu má voda v různých hloubkách? Malá bajka o Aqua City a hladových elektronech. (délka blogu 8 min.)

6.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 19.66 | Přečteno: 348 | Diskuse

Tomas Hajek

EU porušuje politické úmluvy a hraje si se záchranou planety

EU porušuje politické úmluvy. Podminovává skrze Evropu záchranu planety a kličkuje jako prolhaný had beroucí si za rukojmí ekologii podobně jako i„zelené“ strany.

6.12.2018 v 0:08 | Karma článku: 21.16 | Přečteno: 462 | Diskuse
Počet článků 16 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1212

Vystudoval jsem původně průmyslovou energetiku a později i sociologii a psychologii. Jsem v současnosti předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, iniciátor projektu Česko je nano a spoluzakladatel nanoSPACE. Vedle nových technologií je mou další oblastí zájmu klinická psychologie.

www.jirikus.cz 

 

Najdete na iDNES.cz