Lidská práce možná nebude důležitá
Rozvoj elektroniky, digitálních technologií a chytrých materiálů ignoruje plány a analýzy úředníků vlád i fundované studie vědců a běží po exponenciále do neznáma. To, co se zdálo na počátku předpověditelné, se dostalo za hranice lidské zkušenosti. Autoři bestselleru Druhý věk strojů to vtipně přirovnávají k historce o počátcích šachu. Učenec Sissa ben Dahir, který je vymyslel, požadoval od krále, aby mu dal na první pole šachovnice jedno zrnko pšenice, na druhé dvě zrnka, na třetí čtyři, na další osm, šestnáct a tak dále vždy dvojnásobek. Zdánlivě skromné přání odhalilo záludnost exponenciálního růstu. Na první polovinu šachovnice ještě stačila zkušenost a představivost o množství obilí, ale za polovinou už počet zrnek začal stoupat v násobcích miliard a biliónů. Taková čísla na králově dvoře neznali.
Exponenciála se dostala do fáze zrychleného růstu
Paralelu v našem věku můžeme hledat v empirickém zákonu Gordona Moora, který v roce 1965 předpověděl, že se každých 18 měsíců při zachování výkonu a ceny zmenší elektronický obvod na polovinu. Také exponenciála a stále funguje. Problém je ale v tom, že jsme se po 50 letech octli už na pomyslné druhé polovině šachovnice technologického rozvoje. Exponenciála se dostala do fáze zrychleného růstu, který už je mimo naši zkušenost a představivost. Úvahy, co bude na konci, a pokusy se na to připravit jsou liché.
Zúčastnil jsem se nedávno panelové diskuze o digitální ekonomice. Vzduchem poletovaly otázky, jestli stroje lidem nevezmou práci a která pracovní místa zůstanou, co by měl stát podporovat, jaké předměty by se měly učit ve školách, abychom se připravili atd. Jenže, co když na druhé polovině šachovnice bude potřeba především kreativita a ne znalost vzorečků nebo základů kybernetiky. Na MIT už teď pracují na avatarovi, co když časem vědomí překročí hranici lidského mozku a propojí se se strojem. Vždyť neznáme přesně podstatu hmoty, energie, prostoru ani vesmíru. Možná všechny ty proměny probíhající po exponenciále mají hlubší význam, který nám zatím zůstává skrytý.
Energie ze slunce, z pohybu a interakce pokročilých biomateriálů
Jsme evidentně na prahu velkých změn. Souvisejí s technologiemi, můžeme jim dát tedy nálepku nové průmyslové revoluce, jedná se ale současně o změnu, která se zásadně dotkne i sociální oblasti, politiky, doslova každého aspektu života lidí na naší planetě. Na druhé straně šachovnice nalezneme technologické zázraky třeba v podobě nano tenkého neviditelného pláště, ale také svět, kde je energie zadarmo. Cena solárních panelů klesá po exponenciále, v Austrálii už mají technologii průmyslového tisku solárních článků na ohebnou fólii. Energii si bude vyrábět každé zařízení, každý předmět včetně našeho oblečení sám. Energie ze slunce, z pohybu, z interakce pokročilých biomateriálů.
Druhá polovina šachovnice se bude odehrávat v globální síti. Počet uživatelů internetu roste exponenciálně. Každá věc bude mít vedle fyzické i svoji digitální podobu. Zároveň bude život i více lokální ve smyslu lokálního 3D nebo 4D tisku věcí denní potřeby, lokální výroby potravin, lokální výroby energie. Tématem politických bojů blízké budoucnosti asi nebude pravicový nebo levicový étos, ale centralizace versus decentralizace, kontrola a cenzura dat versus větší svoboda. Současné pirátské strany jsou možná zárodkem budoucího typu politických uskupení.
Mají se lidé obávat, že jim práci vezmou stroje?
Jak se na to tedy všechno připravit? Co podporovat nebo nepodporovat? Jsou programy typu Industrie 4.0 nebo české Digitální revoluce validní? Je důležité si uvědomit, že nevíme, co bude na konci, ale své životy nebo velkou část z nich prožijeme v období transformace. Neměli bychom se bát, ale spíš se radovat z přicházejícího ekonomického růstu. Například nastupující autonomní mobilita si vyžádá přestavbu všech komunikací na chytré silnice a dálnice se spoustou čidel a signalizačních prvků. Změna energetiky na decentralizovanou výrobu z obnovitelných zdrojů doslova v každém domě a bytě bude znamenat boom pro stavební a elektroinstalační firmy. Zavádění internetu věcí, tedy sítě, kde jsou všichni, lidé i přístroje, propojeni, je zase příležitostí pro IT firmy. Mají se lidé obávat, že jim práci vezmou stroje? V tomto přechodném období bude určitě práce dost. A na posledním políčku druhé poloviny šachovnice? Tam možná už potřeba lidská práce nebude vůbec důležitým tématem.
Jiří Kůs
Nanotechnologie jako strategická technologie České republiky
Kombinace českých nanotechnologií se musí stát základem budoucího integrovaného systému preventivní ochrany obyvatelstva. Udělejme nanotechnologie strategickou technologií České republiky.
Jiří Kůs
Nanotechnologie v automobilovém průmyslu
Nanomateriály budou hrát v automobilovém průmyslu významnou roli. Výroba se změní na personalizovaný 3D tisk z nanokompozitů, které nahradí zcela ocel a plasty. Automobil s nanosenzory se bude sám orientovat a přizpůsobovat okolí.
Jiří Kůs
Nanozmrzlina, chytré nanoobaly a nanovíno
Nanotechnologie budeme nacházet v potravinářství stále častěji v podobě nanoingrediencí, chytrých biologicky rozložitelných obalů nebo nanosenzorů. Cílem nanotechnologů je zlepšit chuť i vzhled potravin a snížit jejich plýtvání.
Jiří Kůs
Osvědčené triky ve službách demagogie
V době internetu ovlivňují postoje a přesvědčení lidí stále více sociální sítě a hoaxy. Nesmíme ale zapomínat, že stejně silným nástrojem manipulace je také projev politika nebo jiné vlivné osoby, pokud to dotyčný umí.
Jiří Kůs
Můj nanotechnologický manifest
3. května 2018 jsme organizovali v Evropském parlamentu s Pavlem Teličkou Nanoden. Měl jsem si připravit krátkou keynote. Když jsem to psal, uvědomil jsem si, že je to vlastně můj nanotechnologický manifest.
Jiří Kůs
Potenciál nanomateriálů ve stavebnictví
Nanotechnologie jsou svou podstatou interdisciplinární, lze je využít ve všech odvětvích od medicíny, přes textilní průmysl, enviromentální aplikace, elektroniku až po energetiku. I v tak konzervativním oboru, jako je stavebnictví
Jiří Kůs
Proč by měl být 10. září Národní nanotechnologický den ČR
Hledáme jako Asociace nanotechnologického průmyslu podporu při podání návrhu zákona vyhlásit 10. září jako významný den: Národní nanotechnologický den ČR. Logika je v datu, jeden nanometr je 10 na -9 metru, tedy 10.9.
Jiří Kůs
Dny tradičních vyšších profesí jsou sečteny, přichází post-profesní společnost
Úsměvné iniciativy typu Práce 4.0 by měly volit přiléhavější název, například Práce 0. Nastupující technologická revoluce vezme člověku v jejich tradiční podobě i vyšší profese, včetně lékařů, právníků, architektů nebo učitelů.
Jiří Kůs
Narcismus v politice
Představa laika o narcismu se omezuje na člověka, který touží po obdivu. Zdá se pochopitelné, že se narcisové objevují hojně v politice. Narcismus ale patří mezi nejhlubší poruchy osobnosti a nejde zdaleka jen o vyžadovaný obdiv.
Jiří Kůs
Samočisticí textilie, lepidlo místo svářečky. Kde potkáme nanotechnologie v budoucnosti?
Motorem digitální revoluce jsou pokročilé materiálové technologie. Miniaturizace sestoupila na úroveň molekul a atomů. 3D tisk umožňují nanokompozitní materiály. A jsou další oblasti, kde se nanotechnologie budou brzy uplatňovat.
Jiří Kůs
Nanoboti v mozku budou dostupní pro každého
Považujeme technologický rozvoj na počátku 21. století za důsledek zmenšování a zlevňování elektronických obvodů. Nabízí se úvaha, že to musí někdy skončit.
Jiří Kůs
Megapodvod paušálu za jistič a manipulace veřejnosti
Světová energetika směřuje neodvratně k decentralizaci a obnovitelným zdrojům. Molochy v jadernouhelném českém království se začínají bránit.
Jiří Kůs
Nedovolme našemu strachu, aby nás ovládl.
Mé prohlášení jako předsedy Asociace nanotechnologického průmyslu ČR k tragickým událostem v Paříži 13. listopadu 2015.
Jiří Kůs
Budou nám říkat lidé karbonové éry?
Nová průmyslová revoluce už začala a je o sdílení. Zmizí hranice mezi fyzickým a virtuálním světem, fyzické předměty budou mít svou digitální podobu, lidé se stanou prozumenty, kteří aktivně tvoří i konzumují digitální obsah sítě.
Jiří Kůs
Jsou české nanotechnologie bezpečné?
Všechno nové a neznámé odpradávna v člověku vyvolává obavy a strach. Jedná se o evoluční mechanismus, který nás na jedné straně sice chrání, na druhé straně ale může zmařit dobré a inovativní nápady, které by člověku zkvalitnily život. To se týká i zcela nových technologií nabízejících nová řešení. Nikola Tesla si už v r. 1905 posteskl : “V našem dnešním světě se revoluční myšlenky a vynálezy namísto podpory a pomoci setkávají již ve stadiu dospívání s překážkami a úklady, jež jim chystají sobecké zájmy, pedantství, hloupost a nevzdělanost, že musejí čelit napadání a posměchu.” Vždycky je jednodušší odmítnout nebo kritizovat, než studovat a snažit se porozumět novému. Bývá také politicky výhodnější a snadnější zdvihnout nad davem prapor proti kacířům, než se snažit otevřít duši lidí novým myšlenkám.
Jiří Kůs
Třetí průmyslová revoluce
Zkuste na chvíli zavřít oči a představit si úplně jiný svět. Energie přestala být zajímavou prodejní komoditou, nikdo neposouvá těžební limity, nikoho nezajímají nová naleziště ropy, uran se přestal těžit a roury plynovodů už nikd
Jiří Kůs
Proč by Česko mělo být NANO
Nové technologie a chytré materiály se stávají hybatelem 21. století. Změní už velmi brzo naše životy takovým způsobem, že se bude mluvit o další průmyslové revoluci.
Jiří Kůs
Dobře položená otázka aneb Jak se manipuluje lidmi
Manipulace na sebe bere různé podoby. Osvědčenou strategií je vytváření v manipulovaném pocit viny, pokud by se zachoval jinak než chce manipulátor. Politika je plná manipulace, i ta regionální, jak jsem se nedávno přesvědčil v přímém přenosu ve Vodňanech.
Jiří Kůs
Stát: inovace nepodporovat
Přišli jste s nápadem jako první? Počkejte si dva roky, až vás všichni předběhnou, pak vás podpoříme.
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1360x
www.jirikus.cz